Okolo lužických jezer

2011-06-10 09:41:31 - ...aneb krajinou přerodu na bruslích Malebná krajina s lesy a jezery Dolní Lužice, rozprostírající se na jihovýchodě Bra-niborska a na severovýchodě Saska, je jako stvořená pro cykloturistiku, surfování, koupání, rybolov, jezdectví, ale i pro in-line skating.

Okolo lužických jezer Kromě této idyly má Dolní Lužice i čím překvapit: Můžete se zde vydat na dobrodruž-nou výpravu pěšky, na kolech či terénními vozidly do pouště či na Mars - ve skutečnosti do někdejších povrchových dolů, připomínajících bizarní horstva a kaňony. Milovníci rychlých aut jistě znají největší a nejmodernější autodrom v Evropě - Euro-Speedway Lausitz se 14 různými variantami okruhů, jehož 2 míle dlouhá superspe-edway je 2x týdně přístupná i bruslařům.

Uprostřed rovinaté jezerní krajiny by nikdo nečekal lyžařský vlek, natož s celoročním provozem, který umožňuje lyžařská hala. Její atmosféru dokresluje typická tyrolská horská chata...

Největší překvapení představují bývalé hnědouhelné doly, které se v rámci unikátního projektu přeměňují v největší umělou jezerní oblast Evropy s 21 jezery. Napouštění hnědouhelných „kráterů" má být dokončeno zhruba za deset let, ale některá lužická jezera jsou vyhlášená mezi příznivci windsurfingu a jachtingu již několik let. Do povědomí cykloturistů a in-linistů se Lužická jezerní pánev teprve dostává, má však opravdu co nabídnout:

Již dnes je vybudováno více než 1000 km cyklostezek, převážně dokonale asfaltovaných, z čehož mohou profitovat i bruslaři. Nabízejí se okruhy kolem jezer, ale i dálkové cyklotrasy, zasahující např. do sousední oblasti Sprévského lesa, do bruslařské Mekky Fläming, ale i do blízkých severních Čech či do přilehlého Polska; nejznámější jsou Sprévská cyklostezka, Dolnolužická hornická cyklotrasa, Stezka knížete Pücklera, Cyklotrasa Odra-Nisa, Žabí cyklotrasa a mnoho dalších.

Se smíšenými, ale každopádně silnými pocity hledíme z výšky 162 m, z vyhlídkové terasy jedné z nejmodernějších a největších elektráren světa, Schwarze Pumpe. Bez komentáře chápeme, co je myšleno přívlastkem „krajina v přerodu". Vidíme obrovské třpytící se vodní plochy vedle hlubokých hnědých kráterů s malým množstvím vody na dně. Jakoby nám u nohou ležely ústřižky ze dvou odlišných fotoalb, které vítr rozvířil a pak se nahodile usadily vedle sebe. V jednom jakoby byly záběry z povrchů jiných planet, neobydlených, nehostinných. V tom druhém snad mohly být snímky z dovolené u Baltu - písčité pláže, březové a borové lesíky, průzračná vodní hladina.

Zatím přesně nevíme, zda nás tato krajina přitahuje, ale cítíme vzrušení z pocitu, že jsme ve správný čas na správném místě. Za několik málo let zde shledáme dokonale rekultivovanou krajinu bez jizev a mnohým bude připadat netčená a panenská... S kolosem Schwarze Pumpe za zády vyrážíme na naši objevitelskou trasu na in-line bruslích křížem krážem právě vznikající Lužickou jezerní pánví. Ačkoliv před každou cestou pečlivě připravuji itinerář, tentokrát - navzdory značnému úsilí získat informace o sjízdnosti nových cyklostezek a silnic kolem nových jezer - nemáme ani spoleh-livou mapu (taková v krajině „přerodu" asi ani nemůže existovat).

Intuitivně jsme vystihly správnou odbočku ve vesničce Bluno. Na konci slepé uličky parkujeme, obouváme in-liny a vyrážíme. Již první metry nás uvádějí do jiného světa, ve kterém se v následujících dnech budeme pohybovat: nový, dokonalý asfalt, nejjemnější, jaký si in-linista může představit. Toť základ bruslařovy euforie.

Naši stezku lemuje mo-hutné vrásčité horstvo, které bych v Evropě nečekala. Vesnici máme dávno za sebou, nikde ani živáček, tváří v tvář tomu podivnému horstvu by nás nepřekvapil dinosaurus. Najednou se krajina zjemní, hnědé hory se zanořují a před námi se blýskají vlnky ohromné vodní plochy. Jezero Partwitzer See.

Odbočujeme k architektonicky unikátní stavbě, plovoucímu domu, kterých má na lužických jezerech vzniknout více. Neod-pouštíme si světácký úšklebek, že jsme čekaly větší skvost, a pokračujeme za vysněnou koupelí ve vedlejším jezeře, které se zatím jako jedno z mála může pochlubit pláží a příjemným koupáním.

Zdejší bufet je na naší trase první známkou civilizace. Ochutnávka typických párků bockwurst a bratwurst v nás vyvolává nostalgii, ze které nás vytrhne pohled na mapu se zakreslenými jezery a cyklostezkami. Sláva! Konec tápání, domníváme se. K našemu příjemnému překvapení zde potkáváme i cyklisty a in-linisty a tak neleníme a vyptáváme se na okolní trasy. Nic se však nedozvídáme, znají jen nejbližší (ale opravdu nejbližší) okolí. Jak jinak. Navíc v jejich pohledech tuším nejapné hodnocení mého pánského doprovodu, dvouměsíčního miminka v kočárku, a tak pokračujeme podle naší nové mapy.

Volíme okruh kolem jezera a zastávku u kanálu, propojujícího jezerní pánev. Kvalita asfaltu je i nadále euforická, příroda v jistém ohledu připomíná Pobaltí, působí svěže a paradoxně netknutě. U informační tabule u kanálu potkáváme dva cyklisty - jediné lidi za hodinu jízdy. Teprve později zjistíme, že i to je na zdejších stezkách hodně... Výborně se bavíme porovnáváním délky tras a kvality asfaltu u nás a tady. Také porovnáváme hustotu bruslařů na bránické stezce u Vltavy a zdejší liduprázdno. Každým krokem z nás čiší nadšení a energie.

Přijíždíme k Senftenberskému jezeru. Probouzí ve mně „předrevoluční" vzpomínky na surfařské mládí, kdy voda tohoto jezera byla buď průzračná, nebo pokryta černou vrstvou popílku z blízké tepelné elektrárny - záleží, odkud foukal vítr. Dnes Senftenberské jezero platí za příkladný přerod hnědouhelného dolu v rekreační oblast. Od roku 1970 se jezero počalo napouštět vodou a dnes zaujímá rozlohu 1300 ha.

Vydáváme se po stezce, lemující břeh jezera s plážemi, půjčovnami surfů, tobogány k lákavému stánku, kde srpnovou žízeň zaháníme radlerem. Dopřáváme si koupel v jezeře bez plavek. Senftenberské jezero snad obklopuje více nudapláží než „textilních" pláží. Uprostřed jezera vidíme ostrov, na němž žije několik druhů vzácného ptactva. Jezero lze na bruslích objet, pouze přes centrum města Senftenbergu je horší orientace a povrch tvoří kočičí hlavy, což je ostatně specialita mnoha lužických měst a vesnic.

Prodrncáme historickým centrem města, abychom náš letní bruslařský den završily poněkud neotřele - v lyžařské hale. Diváci za prosklenou stěnou posedávají u kávy a osvěživých drinků v letních oděvech, zatímco lyžaři v zimní výbavě „hoblují" 130 metrů dlouhý svah se sklonem až 25 stupňů. Snowboardisté se dokonce pokoušejí o vzletné kreace na sněhovém můstku.

Nazítří se vydáváme po stezce po „břehu" budoucího jezera Ilse-See a dále na sever. Rozbrázděný reliéf povrchového dolu po našem boku nám najednou začal připadat naprosto fascinující. Rytmickými odrazy ukrajujeme kousek po kousku z naší asi 30kilometrové trasy. Nikde nikdo. První a dnes odpoledne jediné lidi potkáváme až v hospůdce v Pritzen, vesnici na břehu vznikajícího jezera Altdöberner See. Název vesnice je odvozen od srbského „prjecny" (příčný), což vystihuje výjimku v jinak obvyklém východo-západním uspořádání zdejších vesnic. Pritzen vyčnívá jako zelená oáza nad kráterem, který je postupně zavodňován. Obec měla být další z obětí povrchových dolů, byla již z velké části vysídlena a vyklizena, když v roce 1992 byl provoz dolu zastaven. Díky bienále v roce 1993 a 1995 se vesnice stala galerií pod širým nebem, na které se podílejí umělci i místní obyvatelé.

Hořkou příchuť má historie zdejší dřevěné zvonice - ta sem byla přenesena ze sousedního Wolken-bergu, vesnice, která musela ustoupit dolu. Obloukem se vracíme k jihu, k modernímu areálu IBA teras, kde jsme shlédly výstavu fotografií z nitra hnědouhelných dolů. Vskutku rozporuplný pocit získá člověk na terase areálu, kde si v plážovém lehátku může objednat kávu a vychutnávat pohled do dáli - na rozsáhlý povrchový důl. Zájemci si zde mohou zakoupit „cestu na Mars", výlet terénními vozy, pěší výlet s průvodcem do „kaňonu"... Po návštěvě výstavy se nám vše jeví srozumitelnější. Těžební věže a stroje patří k minulosti a ušlechtilé cíle a závratné investice do rekultivace krajiny jsou krokem do budoucnosti. Opět pociťu-jeme ono vzrušení nad tím, že jsme ve zvláštní a správný čas na zvláštním a správném místě. A to na in-linech!

Ohlédnutí do průmyslové historie oblasti:

Textilní průmysl ve městech Forst a Cottbus, pozvolna podléhající industriali-zaci, vyžadoval v 19. století velké množství paliva. Jako zásoby energie sloužily lesy, ale také hnědé uhlí, které bylo dobýváno na povrchu - převážně v malých rodinných podnicích. Horníky se povětšinou stali místní srbští sedláci. Po roce 1871 se těžba uhlí transfor-movala do velkopodniků, ruku v ruce se stavbou železnice a s technikou čerpání po-vrchové vody, která umožňovala prohlubování povrchových dolů. Následoval vývoj výkonnějších strojů, kontrola těžby velkými společnostmi, které zároveň vlastnily rozsáhlé pozemky. Všechny tyto skutečnosti zahájily obrovskou strukturální a sociál-ní proměnu Lužice. Hornictví znamenalo konec zemědělství. Zemědělská půda ustu-povala povrchovým dolům, vesnické obyvatelstvo vyhledávalo práci v lukrativním hornictví, pro ně i pro přistěhovalce vznikala v blízkosti dolů sídliště s účelovou architekturou.

Po roce 1945 byla hlavním politickým cílem NDR energetická samostat-nost. V Lužici vznikly tepelné elektrárny a dobývání hnědého uhlí pokračovalo v zesílené míře. Hnědouhelný kombinát Senftenberg se stal historicky největším pod-nikem svého druhu: 800 000 zaměstnanců vytěžilo za rok až 200 miliónů tun hnědého uhlí. To představovalo cca 85% spotřeby energie NDR. Povrchovým dolům musela v letech 1945 až 1989 ustoupit též lidská obydlí, celkem bylo přesídleno 22 000 lidí ze 71 obcí. Po revoluci se počet gigantických povrchových dolů snížil ze 17 na 5. Přesídlování obyvatel probíhá sice méně drasticky, ale dobrovolné pochopitelně není (poslední přesun proběhl v roce 2004 z vesnice Horno do „Neu Horno"). Od roku 1991 těžba výrazně poklesla. Ročně se dnes v Lužici vytěží v průměru 60 miliónů tun hnědého uhlí. Hnědouhelné doly v Lužici způsobily zdejší krajině hluboké jizvy. Po revoluci stály obce Saska a Braniborska před rozhodnutím, jak naložit s dědictvím těžby - s obrovskými jámami. A tak se od poloviny 90. let začal realizovat projekt po vzoru rekultivovaného Senftenberského jezera. Výsledkem bude největší umělá jezer-ní oblast Evropy, ráj pro příznivce aktivní dovolené, ale především bezpříkladně re-kultivovaná krajina.


 

ARCHIV

pujcka uplne kazdemu bez 1 kc bleskova pujcka na ucet český těšín sms půjčky půjčka na výplatní půjčka 130000 české budějovice rychle vyrizena pujcka praha půjčka 4500 kč do 15min půjčka kalkulačka Újezd u brna rychle pujcky pacov online půjčka bez doložení příjmu pujcka bez registru stod pujcky do 2000 kcal kalkulacka stavebny uver půjčka tommy stachi zkušenosti krátký a jednoduchý nebankovní půjčka zlaté hory nebankovní půjčky semily monterky

Rakouské Kolorádo & Amadé-bike

Na úpatí Nízkých a Vysokých Taur čekají cykloturisty nejen euforické říční cyklostezky, z nichž nejznámější jsou Tauernská a Enžská, ale také panenská zákoutí, do nichž pronikneme po panoramatických cestách bez náročných stoupání. Cykloturistiku nám zpříjemní občerstvení na četných horských salaších s nezapomenutelnými výhledy. Více ZDE

Více »

Pozvánka: Pohodové cyklotrasy v okolí St. Martina v Rakouském Kolorádu

Nejkrásnější cesty mezi Solnou komorou, Taurami a Dachsteinem
Svatých Martinů můžete v Rakousku navštívit hned několik a každý z nich vás osloví svou osobitou tváří. St. Martin am Tennengebirge v salcburské župě Pongau vám učaruje kontrastem rozkvetlých pastvin s kulisami vápencových masívů Tennengebirge a Salcburských Dolomit, jak místní nazývají Gosauský hřeben s Dachsteinem. Tato oblast má v sobě cosi vznešeného a nezkaženého masovým turismem, což potěší romantické cykloturisty obzvláště. Více ZDE

Více »

Prospekt

St.Martin

St.Martin

Webkamera

Zvětšit

 Zápisník

 Počasí

česky    deutsch
Prospekt ke stažení
http://replicawatchessale.uk.com/tag/replica-audemars-piguet-watches-uk/Jaeger Lecoultre replicaLongines replicaAudemars Piguet replicacartier replicabreitling replicareplica watches ukhttp://replicawatchessale.uk.com/zenith-academy-george-favre-jacot-replica-watches-uk-with-fusee-and-chain-hands-on/replica watchesfake watchescheap replica watcheshttp://www.childsplayadventureland.co.uk/test.php?p=Bell-Ross-Replica.htmliwc replica ukJaeger Le Coultre Replica Online Outlet, Cheap Replica Watches UK Store, Swiss Replica Watches Sale, Free UK Shipping!!